Aufrufe
vor 10 Monaten

Lebensräume im Landkreis Görlitz (CZ)

  • Text
  • Goerlitz
  • Rezervace
  • Biotopy
Lebensräume im Landkreis Görlitz - mit Naturerlebnistipps

20 Přehled … Přesypy

20 Přehled … Přesypy a prohlubně východního Mužakovského vřesoviště 2 Chráněná území: • FFH 96 »Wälder und Feuchtgebiete bei Weißkeißel« (Evropsky významná lokalita 96 »Lesy a mokřady u Weißkeißel«, část) • NSG Hammerlugk (Přírodní rezervace Hammerlugk) • LSG Trebendorfer Abbaufeld (Chráněná krajinná oblast Trebendorfer Abbaufeld) • NSG = FFH 97 Trebendorfer Tiergarten (Přírodní rezervace Trebendorfer Tiergarten, částečně) • NSG Schleife (Přírodní rezervace Schleife) • NSG Hermannsdorf (Přírodní rezervace Hermannsdorf) • NSG = FFH 48 E Altes Schleifer Teichgelände (Přírodní rezervace Stará rybničná oblast u Schleife) • NSG Südbereich Braunsteich (Přírodní rezervace Jižní Braunsteich) • LSG Braunsteich • NSG Keulaer Tiergarten • FFH 90 E Truppenübungsplatz Oberlausitz • SPA 47 Muskauer und Neustädter Heide Geologie a půdy • převážně v postglaciálu viselské doby ledové naváté vnitrozemské duny • kilometry dlouhé řetězce dun ve směru západ-východ • suché a chudé písčité půdy • prohlubně k hladině spodní vody s gleji a rašelinnými půdami Charakteristické biotopy • Severoatlantická vlhká vřesoviště s Erica tetralix • Bezkolencové louky • Březové rašelinné lesy • Přirozené eutrofní vodní nádrže • Přechodová rašeliniště a třasoviště • Jasanovo-olšové luhy Vybrané druhy zvířat a rostlin • Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) • Vydra říční (Lutra lutra) • Jeřáb popelavý (Grus grus) • Bukač velký (Botaurus stellaris) • Třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) • Klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos) • Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) Zajímavosti Lokalita se nachází mezi Lužickou Nisou, obcemi Boxberg, Burghammer, Graustein (okres Spree-Neiße) a Weißwasser. Území je největší vnitrozemskou přesypovou oblastí Německa. Jedná se o rozlehlé duny ze sálských a viselských písků, navátých během postglaciálu. Duny dosahují u Nochten výšek až 25 m. Mezi nimi se nachází až o 20 m níže položené, obvykle úzké prohlubně, jejichž dna se nachází v blízkosti spodních vod. Zde se nachází veškerá přechodová stádia od tůní přes smilková a vřesovcová společenstva až po rašeliniště. Lokalita je téměř zcela zalesněna. Na suchých stanovištích vzdálených od hladiny spodních vod se nachází převážně bory protkané pravidelnou sítí hospodářských cest. Samostatnou jednotku tvoří »Krajina povrchového dolu Mužakovského vřesoviště«. Zde jsou rozsáhlé oblasti vřesoviště ovlivněny těžbou hnědého uhlí. Původním lesním společenstvem na písčitých a štěrkových stanovištích vzdálených od hladiny spodních vod byl smíšený vřesový bor (druh vřesoviště). Na stanovištích vzdálených od hladiny spodních vod dnes najdeme bory s brusnicí borůvkou, brusnicí brusinkou a vřesem v podrostu. Smíšené bory se zastoupením smrku, ojediněle také jeřábu a dubu letního najdeme na stanovištích ovlivněných spodní vodou a rašeliništích. Bory se zastoupením břízy a dubu Borovice je pro rovinatou oblast dominantním druhem. Je zde zastoupena přirozeně, lesním hospodářstvím je však výrazně podporována. Na písčitých stanovištích proto rozsáhlé bory převažují a charakteristicky utváří jejich vzhled. Na těchto na živiny chudých stanovištích nacházíme řady monotónních borových porostů. Keřové patro téměř není vyvinuto. V závislosti na vlhkosti je půda porostlá trávou nebo mechem. Pestré a dobře strukturované bory se zastoupením břízy a dubu nacházíme jen zřídka. Na vlhčích a úživnějších stanovištích nacházíme bory s brusnicí borůvkou a brusnicí brusinkou. V mokřadních oblastech se místy setkáváme se silně vonícím rojovníkem bahenním (Ledum palustre), který je regionální zvláštností. Rojovník bahenní (Foto: Kay Sbrzesny) 18 MUŽAKOVSKÉ VŘESOVIŠTĚ 19

2 Vlevo: Žebrovice různolistá (Foto: Kay Sbrzesny) Vpravo: Vnitrozemská duna (Foto: NSZ) Bory nižších poloh se zastoupením smrku Autochtonní výskyt smrku v nižších polohách Mužakovského vřesoviště je rostlinně-geograficky pozoruhodný, neboť je dokladem postglaciálního rozšíření smrku. Nalezneme jej v chladných a vlhkých kotlinách blízko hladiny spodních vod, zejména v okrajových polohách Mužakovského vrásového oblouku. Smrky se vyskytují ve společenství se třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) typickou spíše pro horské lesy, jakož i rostlinami rostoucími na surovém humusu, například žebrovicí různolistou (Blechnum spicant) a pérnatcem horským (Oreopteris limbosperma). Pozoruhodný je výskyt černýše lučního v jeho rudé variantě (Melampyrum pratense ssp. purpurascens). Jedná se o ukazatel velice kyselých a mocných vrstev surového humusu. Výskyt: např. přírodní rezervace Hermannsdorf Rašelinný bor na jihovýchodě V této oblasti se událo několik lesních požárů, naposledy v roce 1992. Proto zde dnes převažuje bříza bělokorá (Betula pendula). Borovice lesní (Pinus sylvestris), topol osika (Populus tremula) a vrba ušatá (Salix aurita) jsou dnes zastoupeny jen ojediněle. Oblast Mužakovského vřesoviště vešla ve známost výskytem tetřívků obecných (Tetrao tetrix). Jedná se o jediný výskyt tohoto druhu v severoněmecké nížině. Stavy však byly stabilní jen do roku 1998. Následkem vysoušení předpolí hnědouhelného dolu a postupující devastace území lze dnes pozorovat již jen ojedinělé samce a samice. Bory se zastoupením dubu zimního Bory se zastoupením dubu zimního se vyskytují převážně v severních částech území, zejména tam, kde Mužakovské vřesoviště ohraničuje Mužakovský vrásový oblouk. Často zde v bylinném patře převažuje třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). Zajímavé doprovodné rostliny v okrajových územích jsou vikev kašubská (Vicia cassubia) a ostružiník skalní (Rubus saxatilis). Výskyt: Přírodní rezervace Eichberg Weißwasser Vřesoviště svazu Genistion pilosae Na těchto vřesovištích převažují vřes obecný (Calluna vulgaris) či brusnice a vyskytují se na suchých, písčitých a chudých půdách. S hornolužickými borovými vřesovišti jsou dynamicky propojeny. Tato vřesoviště vznikla v minulosti následkem nadužívání lesních stanovišť na písčitých půdách. Až do 19. století byly lesy následkem prudkého nárůstu spotřeby dřeva velkoplošně mýceny. Následně byly tyto plochy využívány k chovu hospodářských zvířat. Dorůstající dřeviny nebyly dostatečně rychle rostoucí a byly okusem silně potlačeny. Humus a rostliny zemědělci dílem využívali jako podestýlku pro dobytek. Časem došlo k vytvoření otevřených ploch, zarostlých jen drobnými keři, jako je vřes a kručinka, jakož i nenáročnými travinami a deformovanými dřevinami. Některé z těchto ploch byly po staletí vypásány ovcemi, jiné se během dlouhé doby opět samovolně zalesnily. 2 Vřes obecný (Foto: Dr. Hans- Dieter Engelmann) 20 MUŽAKOVSKÉ VŘESOVIŠTĚ 21

Natur / Umwelt

Chronik der Naturschutzarbeit (Band I)
Chronik der Naturschutzarbeit (Band II)
Lehrpfade im Landkreis Görlitz
Schadstoffdeponie "Philippine" Weißwasser
Lebensräume im Landkreis Görlitz (CZ)