3 Hornolužická krajina vřesovišť a rybníků 3 Stručná charakteristika Hornolužická oblast rybníků a vřesovišť je největší souvislou jezerní oblastí střední Evropy, je tvořena pestrou kombinací vodních ploch, mokřadů, lesů, rašelinišť, vřesovišť a přesypů. Tato dříve jemnou lidskou rukou utvořená pestrá krajina získává ve spojení s tradičními lidskými sídly a architekturou vsí ve vřesovištích mimořádný půvab. Ten je třeba pomocí vhodné péče, ochrany a záchovných opatření udržet a rozvíjet. Jen v oblasti biosférické rezervace se nachází 39 jezerních skupin s více než 350 jezery, plus další jednotlivé rybníky. Převážně se jedná o vody pro chov ryb o rozlohách od několika stovek čtverečních metrů až po desítky hektarů. Jejich hloubka zřídka přesahuje jeden metr, na jaře se proto rychle prohřívají. Přítoky a odtoky jsou regulovatelné, rybníky tak mohou být celoročně naplněné, nebo v zimě vypuštěné. Hornolužická rajina rybníků a vřesovišť je součástí pradoliny sálského zalednění a nachází se v jižní části lužické pradoliny. Tato oblast je charakteristicky určena písčitými říčními usazeninami, převážně mírně jílovitými údolními písčinami viselského zalednění. Hladina spodních vod je v hornolužické krajině rybníků a vřesovišť velmi vysoká. Příčinou je relativní povrchová blízkost intenzivně zvětralého lužického masívu. Tyto podmínky byly především ve středověku využity pro zakládání rybníků. Tvorba půd je plošně ovlivněna povrchovou blízkostí spodních vod. V hojné míře se zde vyskytují gleje a podzolové gleje, při obohacení organickými substancemi v horních vrstvách přecházejí rašelinné gleje. Ve vřesovištních oblastech s nižší hladinou spodních vod se nacházejí na živiny chudé podzoly, podzolovité hnědozemi a hnědozemi. Potenciální vegetace je dominována kyselými smíšenými doubravami. Na rozlehlých plochách nacházíme bory se zastoupením dubu na nízkobazických až kyselých stanovištích s nízkou hladinou spodních vod. Z historie Hornolužická krajina rybníků a vřesovišť je krajina, která vnikla staletími lidského využívání. Slovanští osadníci, kteří se zde usadili kolem 600 před naším letopočtem, zde našli rozsáhlou, bažinami a lesy pokrytou zem, kterou pojmenovali »Luzica«. Z tohoto pojmenování později vzešlo německé »Lausitz«. Někdejší bažinaté území postupně ustoupilo bohatě členěné kulturní krajině. První rybníky byly založeny ve 13. století. V 15. a 16. století již byly významným zdrojem příjmů této oblasti. Vřesoviště, pole, suché i mokré louky, nivy vodních toků a přesypové lesy dnes tvoří mimořádně pestrou krajinu. Obrázek na titulní straně, krajina jezer (Foto: NSZ) 30 HORNOLUŽICKÁ KRAJINA VŘESOVIŠŤ A RYBNÍKŮ 31
3 Přehled ... Biosférická rezervace Hornolužická krajina vřesovišť a rybníků 3 Chráněná území strana 33: Krajina rybníků – večerní nálada (Foto: Matthias Höhne) • Biosphärenreservat Oberlausitzer Heide- und Teichlandschaft = FFH 061 E • SPA 46 Oberlausitzer Heide- und Teichlandschaft • NSG Hammerbruch • NSG Tauerwiesen • LSG Spree- und Teichlandschaft südlich Uhyst • LSG Spreelandschaft um Bärwalde • LSG Boxberg-Reichwalder Wald- und Wiesengebiet • FFH 100 Schwarzer Schöps unterhalb Reichwalde • FFH 101 Schlossteichgebiet Klitten • NSG = FFH 027 E Niederspreer Teichgebiet und Kleine Heide Hähnichen • FFH 102 Raklitza und Teiche bei Rietschen • FFH 104 Weißer Schöps bei Hähnichen • FFH 105 Doras Ruh • SPA 49 Teichgebiete Niederspree-Hammerstadt • SPA 51 Doras Ruh • SPA 53 Teiche und Wälder um Mückenhain • LSG Talsperre Quitzdorf und Kollmer Höhen • NSG Talsperre Quitzdorf • FFH 108 Stauwurzel, Teiche und Wälder an der Talsperre Quitzdorf • SPA 52 Talsperre Quitzdorf • FFH 106 Schwarzer Schöps oberhalb Horscha • FFH 107 Ullersdorfer Teiche • FFH 109 Teiche bei Moholz • FFH 110 Teiche und Feuchtgebiete nordöstlich Kodersdorf • FFH 111 Fließgewässer bei Schöpstal u. Kodersdorf • FFH 115 Feuchtgebiete und Wälder bei Großsaubernitz • NSG = FFH 028 E Hohe Dubrau • NSG Loose Charakteristické biotopy • Eutrofní stojaté vody • Vlhká a suchá vřesoviště • Přechodová rašeliniště a rašeliniště s plovoucími ostrůvky a jejich vegetací • Rašelinné bory • Olšové a jasanové nivní lesy Charakteristické druhy • Vlk obecný (Canis lupus) • Vydra říční (Lutra lutra) • Netopýr černý (Barbastella barbastellus) • Netopýr velký (Myotis myotis) • Kuňka obecná (Bombina bombina) • Čolek velký (Triturus cristatus) • Vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) • Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) Informace o chráněném území Zhruba třetina přírodního území hornolužické krajiny vřesovišť a rybníků byla v 90. letech prohlášena za biosférickou rezervaci UNESCO. Na území biosférické rezervace se celkem nachází 12 obcí okresů Budyšín a Zhořelec. Východní část biosférické rezervace se nachází v okrese Zhořelec. Chráněné území je charakteristické půvabným střídáním rozličných biotopů, jako vlhkých luk, vřesovišť, polí, niv vodních toků a přesypových lesů. V této pestré mozaice biotopů bylo zaznamenáno 153 druhů vyšších rostlin červeného seznamu ohrožených druhů Saska či 150 druhů hnízdících ptáků. Celkem bylo zaznamenáno více než 800 druhů rostlin a živočichů červeného seznamu. Oblast je mimořádně významnou hnízdní lokalitou vodního ptactva a zároveň disponuje největší populací vydry říční ve střední Evropě. V části prohlášené za biosférickou rezervaci má být se zahrnutím kulturní krajiny příkladně rozvíjen velkoplošný systém propojených biotopů a forem udržitelného zemědělství, lesnictví a rybářství. Aby bylo možné o jednotlivé oblasti pečovat adekvátně jejich výbavě, byly vyhrazeny tři ochranné zóny: Zóna I Zóna II Zóna III Rozloha: 1.124 ha Rozloha: 12.015 ha * Rozloha: 14.949 ha Jádrová zóna Managementová zóna Rozvojová zóna/Har- (Chráněná oblast) (Chráněná oblast) monická kulturní krajina Totální rezervace – Oblasti s hospodařením Hlavní prostor bez lidského vlivu šetrným k přírodě, pro život a hospodářství, (Zákaz vstupu!) např. rybníkářství např. obce 32 HORNOLUŽICKÁ KRAJINA VŘESOVIŠŤ A RYBNÍKŮ 33
Laden...
Laden...