Aufrufe
vor 5 Jahren

Lebensräume im Landkreis Görlitz (CZ)

  • Text
  • Goerlitz
  • Rezervace
  • Biotopy
Lebensräume im Landkreis Görlitz - mit Naturerlebnistipps

4 Hornolužická důlní

4 Hornolužická důlní oblast 4 Stručná charakteristika Hornolužická hnědouhelná oblast vznikla jako následek těžby hnědého uhlí. O okrese Zhořelec (Görlitz) se jedná o ještě aktivní důlní díla Nochten a Reichwalde, jakož i o rekultivované dřívější doly okolo jezera Bärwalder See. Těžbou hnědého uhlí byla původní příroda zcela zdevastována. Postiženy jsou oblasti v západní části Mužakovského vřesoviště a v jihovýchodní části Mužakovského vrásového oblouku. Tvář krajiny je charakteristická aktivními důlními díly, vyvážkami a haldami, jakož i zbytkovými důlními jámami, částečně zaplněnými vodou. Toto území není srovnatelné s přirozeně vzniklými územími. Proto se nazývá »technogenní přírodní jednotkou«. Charakteristická je rozlehlostí, velkoplošnou nepřístupností a heterogenitou. Charakter vegetace post-důlní krajiny určují především obsah živin stávajícího půdního substrátu (obvykle chudý), zásoba vody a (obvykle kyselá) hodnota pH. Podíl zalesnění oblasti dosahuje zhruba 40 % celkové rozlohy. Potencionálně přirozená vegetace odpovídá sousedním, těžbou nedotčeným biotopům. Z historie Hnědé uhlí vznikalo v Lužici ve třetihorách, před zhruba 15 až 20 miliony let. V některých nížinách v této době vznikala rozsáhlá rašeliniště. Došlo ke vzniku až čtyř hnědouhelných vrstevních svazů. Mezi jednotlivými, až 12 metrů mocnými vrstvami hnědého uhlí došlo k uložení písků, jílů a prachu. Dnes je hnědé uhlí těženo v povrchovém dole Nochten převážně z druhé vrstvy. Těžba zde byla zahájena v roce 1968, po předchozích melioračních opatřeních. Dnes se k uhelným vrstvám propracovávají gigantické skrývkové bagry. Pro vytěžení jedné tuny hnědého uhlí musí být přesunuto 7 tun skrývky. Minimálně do roku 2030 má v této oblasti těžba hnědého pokračovat. Důlní díla Reichwalde a Nochten zásobují především elektrárnu Boxberg a briketárnu Schwarze Pumpe. Titulní obrázek: Povrchový důl Nochten (Foto: NSZ) 46 HORNOLUŽICKÁ DŮLNÍ OBLAST 47

4 Přehled ... Chráněná území • Přírodní rezervace Innenkippe Nochten Zvířata, rostliny, biotopy Sukcesní plochy V těžebních oblastech utváří nově vzniklé výsypky a zarovnané plochy, které jsou nejprve otevřené a bez vegetace, prostor pro přirozený vývoj rostlin. Tento proces nazýváme sukcesí. Zajímavé jsou tyto plochy především proto, že odkazují na někdejší opětovné zarůstání otevřené středoevropské krajiny po době ledové. Ke světlomilným druhům patří mimo jiné paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a pelyněk ladní (Artemisia campestris), ale také řada jednoletých rost lin. Žlutě kvetoucí pupalka pískomilná (Oenothera ammophila) jakož i komonice (druhy Melilotus) patří k nově se šířícím druhům, takzvaným neofytům. Mezi zdevastovanými plochami zůstaly zachovány ostrůvky dun, teras a niv. Vedle lesních ploch nacházíme chudé trávníky a nízká vřesoviště. Ta jsou charakteristická výskytem janovce metlatého (Cytisus scoparius) a vřesu obecného (Calluna vulgaris), úzce navázána jsou na suché písčité trávníky. Ke společenstvům suchých písčitých trávníků patří trávnička přímořská (Armeria maritima), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), pavinec horský (Jasione montana) a smil písečný (Helichrysum arenarium). V oblasti relativně málo osídlené hnědouhelné oblasti můžeme narazit také na vlky (Canis lupus). Hluboko do 19. století byli predátoři důsledně pronásledováni. Ještě dnes v této oblasti nacházíme pomístní názvy se slovním kmenem »vlk«. V blízkosti Nochten údajně byli skolení vlci věšeni na »vlčí šibenici«. Vlčí kámen u Trebendorfu z roku 1845 odkazuje na posledního uloveného vlka v této oblasti. Od roku 1992 existují opět ojedinělé důkazy o výskytu, od roku 2000 jsou známé i odchovy mláďat. Vlci na toto území přešli z rozlehlých lesnatých ploch v sousedním Polsku. 4 Nahoře: Trávnička přímořská (Foto Kay Sbrzesny) Dole: Vlk (Foto: Dr. Hans- Dieter Engelmann) Dole: Ťuhýk obecný (Foto: Kay Sbrzesny) Otevřená krajina s volnými svahy a řídkou pionýrskou vegetací může být mimořádně zajímavá také pro návrat vzácných ptačích druhů, často zpěvných ptáků. Významné jsou takové plochy mimo jiné pro lindušku úhorní (Anthus campestris), strnada lučního (Em - beriza calandra), bělořita šedého (Oenanthe oenanthe), ťuhýka obecného (Lanius collurio) či skřivana lesního (Lullula arborea). 48 HORNOLUŽICKÁ DŮLNÍ OBLAST 49