5 5 Vlevo: Mlok skvrnitý (Foto: Jan Ganzauge) Vpravo: Morčák velký (Foto: Kay Sbrzesny) U hrdel bočních roklí jsou lesy vystřídány střídavě vlhkými loukami a břehovou vegetací nivních olšin se zastoupením jasanu. V roklích zůstaly zachovány zbytky přírodě blízkých jasanových lesů se zastoupením javoru. Charakteristickými rostlinnými druhy jsou v údolí Nisy silenka dvoudomá (Silene dioica), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), krabilice zápašná a krabilice hlíznatá (Chaerophyllum aromaticum, Ch. bulbosum), řeřišničník Hallerův (Cardaminopsis halleri) a pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum). V údolí Nisy nacházíme druhově pestrou ptačí faunu, k níž patří ledňáček říční (Alcedo atthis), sova pálená (Tyto alba), kalous ušatý (Asio otus) a puštík obecný (Strix aluco). Informace o typických biotopech v chráněných oblastech Přírodní rezervace Hengstberg zahrnuje vrch zalesněný přírodě blízkým lesem na jižním okraji města Herrnhut, v nadmořské výšce 327m v CHKO Herrnhuter Bergland. Náleží do evropsky významné lokality 114 Oblast Pließnitz (FFH-Gebiet 114 Pließnitzgebiet), kde je předmětem ochrany biotop habřiny se zastoupením buku a habitaty netopýra velkého (Myotis myotis) a netopýra černého (Barbastella barbastellus). Vodní toky i stojaté vody oblasti Pließnitz jsou významným životním prostorem vydry říční (Lutra lutra). Na vrchu Hengstberg je botanickou pozoruhodností zbytek starého porostu jedle bělokoré (Abies alba). Přírodní rezervace Schönbrunner Berg na jihovýchodě je sou - částí evropsky významné lokality Čedičové a znělcové vrchy vý chodní Horní Lužice a slouží především ochraně biotopů ma - řin kových bučin, svízelových habřin se zastoupením dubu a smíšených svahových a údolích lesů. Významná je přírodní rezervace jako životní prostor a loviště pro vícero netopýřích druhů, mezi nimi i pro netopýra velkého (Myotis myotis). Vlevo: Přírodní rezervace NSG Hengstberg (Foto: NSZ) Vpravo: Sněženka (Foto: NSZ) Významné je v údolí Nisy doložení mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), který je na Červeném seznamu ohrožených druhů v Sasku veden jako druh ohrožený vyhynutím. Vedle Žitavských hor nacházíme v údolí Nisy jediné výskyty tohoto vzácného druhu v Horní Lužici. Tip na výlet do přírody Společnost Neiße-Tours nabízí plavby po vodě, kterých je spolu s dalšími volnočasovými nabídkami je možné využít od dubna do října. Vyjížďky na nafukovacích člunech nebo kánoích pro dvojice, rodinu i skupiny je možné absolvovat severně od Zhořelce (Görlitz) v obci Rothenburg, v parku Fürst-Pückler-Park v Mužakově (Bad Muskau) nebo mezi Žitavou (Zittau) a klášterem Marienthal v romantickém údolí Nisy. www.neisse-tours.de a www.lausitz-neisse-tours.de 74 VÝCHODNÍ HORNÍ LUŽICE 75
5 Životní prostory zvláště chráněných druhů, mezi jinými několika druhů netopýrů, plšíka lískového, vydry říční a čápa černého utváří jako zvláštnost svaz biotopů v přírodním prostoru východní Horní Lužice. Strukturně bohaté, přírodě blízké listnaté lesy, staré lesy a zbytky listnatých porostů jsou vyhledávány dvěma silně, případně vyhynutím ohroženými druhy netopýrů. Svůj životní prostor a loviště zde mají netopýr černý (Barbastella barbastellus) a netopýr velký (Myotis myotis). 5 CHKO Údolí Mandavy Relativně vzácným biotopem jsou v oblasti východní Horní Lužice chudé trávníky na křemičitých půdách. Tento biotop nacházíme na nezalesněných vršcích nebo jižně exponovaných holinách a kamenitých svazích. Jedná se o stanoviště vzácných, zvláště chráněných rostlin, k nimž patří podle Červeného seznamu pro Sasko vyhynutím ohrožená pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), která má v Horní Lužici největší výskytiště na vrchu Schanzberg u Oberseifersdorf. Ke zvláště chráněným druhům doloženým na tomto stanovišti patří také bukvice lékařská (Betonica officinalis) a kokrhel menší (Rhinanthus minor). Chráněná krajinná oblast (CHKO) »Údolí Mandavy/Mandautal« se nachází severozápadně od města Žitava/Zittau a je součástí přírodní parku »Žitavské hory/Zittauer Gebirge«. Rozloha CHKO je zhruba 2136ha. CHKO tvoří západní část 320ha veliké EVL »Údolí Mandavy/Mandautal«. Nadmořské výšky se pohybují v rozmezí 250 m n. m. v údolí Mandavy (Mittelherwigsdorf/Hörnitz) až po 470m n. m. na vrchu Richterberg (Seifhennersdorf) a 376,4m n. m. v oblasti Koitsche (Hörnitz). CHKO na severu navazuje na předhůří Žitavských hor/Zittauer Gebirge a náleží přírodní jednotce »Východní Horní Lužice«. V CHKO se nachází řada lokálních cenných biotopů. Cca 250 ploch bylo mapováno z období od roku 1995. V CHKO se nachází sedm přírodních památek, přičemž se jedná převážně o lesní plochy s obzvláštní přírodní výbavou. Nahoře: Vrch Großer Stein se skalním útvarem Goethova hlava/ »Goethekopf« (Foto: NSZ) Dole: Pupava bezlodyžná (Foto: NSZ) Vlevo: Sasanka hajní a plicník lékařský (Foto: NSZ) Vpravo: Dymnivka, bílá (Foto: Kay Sbrzesny) 76 VÝCHODNÍ HORNÍ LUŽICE 77
Laden...
Laden...