Aufrufe
vor 9 Monaten

Lebensräume im Landkreis Görlitz (CZ)

  • Text
  • Goerlitz
  • Rezervace
  • Biotopy
Lebensräume im Landkreis Görlitz - mit Naturerlebnistipps

7 Bieleboh (Pohled od

7 Bieleboh (Pohled od Cunewalde, foto: Mike Krüger) 7 Dalším cílem na Hornolužické horské cestě je 583 m vysoký vrch Kottmar. Tento znělcový vrch je vyhaslou třetihorní sopkou, srovnatelnou s čedičovými a znělcovými vrchy východní Horní Lužice. Vrchol leží mezi dvěma přírodními oblastmi. Na Hornolužickou pahorkatinu shlížíme z rozhledny vystavěné v roce 1881. Na jihu se řadí hřebeny Lužických a Žitavských hor. Na východě hledíme na čedičové a znělcové vrchy východní Horní Lužice, až po Jizerské hory a Krkonoše v Polsku a České republice. Na západním svahu Kottmaru se nachází nejvýše položený pramen ze tří pramenů Sprévy. V okolí se nachází přírodě blízká kyselá smíšený bučina s porostem starých buků, představujícím zbytky původní potenciálně přirozené vegetace. Na jižním svahu tohoto znělcového vrchu nacházíme chudé trávníky se vzácnou, zvláště chráněnou pupavou bezlodyžnou (Carlina acaulis), svědčící o někdejší extenzívní pastvě. Doporučení hodna je také odbočka na pohádkovou trasu Sagenpfad, vedoucí okolo Kottmaru. Stezka názorně přibližuje legendy zachovalé z minulých dob. Obzvláště se vyplatí návštěva na severu ležící památkové zóny Obercunnersdorf, kde se nachází zhruba 250 podstávkových domů. Jižně od Kottmaru trasa vede přes Walddorf do Eibau, k pozoruhodnému Vlastivědnému a Humboldtovu muzeu ve Faktorském dvoře (Faktorenhof). V jižně ležící obci Herrnhut zve zájemce k návštěvě muzeum se sbírkami světoznámé Bratrské univerzity (Herrnhuter Brüder - unität). Nezapomenutelným zážitkem je také návštěva blízké řemeslné dílny »Herrnhuter Sterne Manufaktur«. Vlevo: Strdivka nicí (Foto: Kay Sbrzesny) Vpravo: Mařinka vonná (Foto: Kay Sbrzesny) Nahoře: Pohled na vrch Kottmar. (Foto: Kay Sbrzesny) Dole: Kyselá bučina (Foto: Kay Sbrzesny) 94 HORNOLUŽICKÁ PAHORKATINA 95

8 Žitavské hory 8 Stručná charakteristika Žitavské hory se rozprostírají jako ohraničené zalesněné horské území podél českoněmecké státní hranice na jihovýchodě okresu Zhořelec (Görlitz). Hory tvoří výběžek českosaské pískovcové oblasti, která pokračuje k jihu do České republiky a tvoří spolu s Lužickými horami, které navazují na jihu, jeden přírodní prostor. Pískovcový masív je tvořen turonskými vrstvami. Geologickým podkladem hor je granodiorit. Vulkanická činnost během terciéru následně ovlivnila dnešní vzhled krajiny. Markantní znělcové kužely převyšují pískovcový masív o cca 60 až 200 m. K nejvyšším znělcovým kupám Žitavských hor patří Luž/Lausche (791 m n.m.), Hvozd/Hochwald (749 m n.m.), Jonsberg (653 m n.m.) a Buchberg (651 m n.m.). Geologicky pozoruhodná je Lužická porucha, zvaná také Lužický přesmyk, která v zásadě představuje hranici mezi pískovcem a granity. Pískovcová krajina se skalními věžemi a stěnami je členitá a mnohotvárná. Svá hnízdiště zde nacházejí druhy vyhledávající skály, jako výr (Bubo bubo) či sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Rostlinstvo pískovcové krajiny je relativně druhově chudé. Zajímavé jsou mimo jiné otevřené skalní útvary s relikty borovic a štěrbinová skalní vegetace. Tvář lesa je dnes ještě poznamenána rozsáhlými smrčinami. Do podrostu však byly vysazeny na mnoha místech domácí dřeviny, jako jeřáb a bříza, ale také dub zimní či buk lesní. Lesní společenstva čedičových a znělcových svahů jsou druhově pestřejší, než v zalesněných pískovcových územích. Kyselé bučiny a smíšené bučiny se zastoupením javoru klenu a mléče, jeřábu či smrku nacházíme jako relikty ještě dnes. Obzvlášť pozoruhodné jsou v horních částech svahů Luže zachovalé mařinkové bučiny, příp. jedlobukové smrčiny horského charakteru se zastoupením vzácných horských druhů, jako jsou ploštěnka horská (Crenobia alpina) či rejsek horský (Sorex alpinus). Předhůří a okolí horských obcí Waltersdorf a Lückendorf je charakteristické rozsáhlejšími zelenými plochami. Zde patří k chráněným biotopům zejména druhově pestré čerstvé a chudé louky. Žitavské hory jsou protkány malými, přírodě blízkými vodními toky. Pramení v malých prameništích hor a ústí do Mandavy či Nisy (vodní toky 1. řádu). Ze stojatých vod jmenujme jezero Grundbachsee a rybníky mokřadu Eichgrabener Feuchtgebiet. Ty jsou jako životní prostor obzvláště významné z hlediska výskytu vydry říční (Lutra lutra). Olbersdorfer See, zbytkové jezero po těžbě uhlí, disponuje dobrou kvalitou vody a hloubkou, a bylo zařazeno jako oligo- až mezotrofní stojatá voda. Pohled přes skalnatou krajinu směrem k Luži (Lausche, foto: Kay Sbrzesny) Z historie V Žitavských horách, zejména v oblasti Jonsdorf a Waltersdorf, nacházíme na mnoha místech stopy po někdejších kamenolomech. Těžen zde byl především pískovec pro stavebnictví, v obcích Jonsdorf a Waltersdorf také pro výrobu mlýnských kamenů. 96 ŽITAVSKÉ HORY 97

Natur / Umwelt

Chronik der Naturschutzarbeit (Band I)
Chronik der Naturschutzarbeit (Band II)
Lehrpfade im Landkreis Görlitz
Schadstoffdeponie "Philippine" Weißwasser
Lebensräume im Landkreis Görlitz (CZ)