Aufrufe
vor 11 Monaten

Lebensräume im Landkreis Görlitz (CZ)

  • Text
  • Goerlitz
  • Rezervace
  • Biotopy
Lebensräume im Landkreis Görlitz - mit Naturerlebnistipps

8 Silikátové skály se

8 Silikátové skály se štěrbinovou vegetací Zde převažující skály z křídových pískovců jsou kyselé a chudé na živiny, a proto také chudé na vegetaci. Dominantní jsou lišejníky, mechy a kapradiny, převážně však pro oblast atypické kapradi. Osladič a jelení jazyk nacházíme spíše vzácně. Faunisticky významné jsou otevřené skalní útvary, zejména pro rozličné hnízdící druhy, zimující netopýry a pavouky. Pro ještěrku obecnou (Lacerta agilis) jsou důležitými prvky kameny a mrtvé dřevo. Jako všichni plazi patří ke studenokrevným živočichům. Při pěkném počasí se rády vyhřívají na hranách skal na slunci, aby tělesnou teplotu zvýšily na »provozní teplotu«. V noci a za poledních veder se schovávají pod kameny a do skal. K zimnímu spánku se ukládají do děr v zemi a nevymrzajících štěrbin. Nahoře: Louka pod Luží (Foto: NSZ) Vlevo dole: Arnika (Foto: NSZ) Vpravo dole: Hvozdík (Foto: NSZ) 8 Vlevo: Ještěrka obecná (Foto: Kay Sbrzesny) Vpravo: Suchá vřesoviště (Foto: Kay Sbrzesny) Suchá vřesoviště Tento typ biotopu vzniká na suchých, chudých stanovištích s nízkými hodnotami pH. Stromy na těchto stanovištích nerostou téměř vůbec. Stanoviště jsou charakteristická porostem nízkých keříčků vřesu obecného (Calluna vulgaris), brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea) a kručinky (Genista tinctoria), jakož i nízkých trav, bylin, mechů a lišejníků. Na vrcholových vřesovištích vznikajících v blízkosti skal nacházíme převážně keříky s bobulemi. V případě vřesovišť na otevřených skalních útvarech hovoříme o skalních pásových vřesovištích. V Žitavských horách je nacházíme na exponovaných skalních stanovištích. Horské sečené louky Tento typ zelených ploch nacházíme ve středně vysokých horách, případně v podhůřích, ve výškách okolo 500 m nad mořem. Jedná se o extenzivně využívané plochy na čerstvých až vlhkých půdách, od kyselých až po mírně bazické. Na těchto loukách převládají nízké traviny a byliny. Typickými zástupci jsou psineček obecný (Agrostis capillaris), kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), tymián (Thymus spec.), krkavec menší (Sanguisorba minor) a třeslice prostřední (Briza media). Příklady takových luk se nacházejí mimo jiné u vrchu Sommerberg v obci Lückendorf, či u Luže. Zvláštností stanoviště u Luže je zdejší výskyt prhy arniky (Arnica montana), staré léčivé byliny, na kterou dnes narazíme již jen na několika málo stanovištích. Tato louka byla prohlášena za přírodní památku. 102 ŽITAVSKÉ HORY 103

8 Mokré louky Mokré louky nacházíme v přírodním parku zejména v údolích vodních toků (např. Pochebach severně od obce Jonsdorf), nebo v terénních prohlubních. Jedná se o druhově bohaté, extenzivně využívané sečené louky na vlhkých stanovištích, bohatých na živiny. Typickými zástupci jsou mimo jiné pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), rdesno hadí kořen (Bistorta officinalis), škarda bahenní (Crepis paludosa), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) (Foto). Mokré louky jsou významné pro řadu druhů zvířat, například pro čápa bílého (Ciconia ciconia) a užovku obojkovou (Natrix natrix). Představujeme chráněná území Chráněná krajinná oblast »Žitavské hory« Chráněná krajinná oblast se nachází na samém jihovýchodě okresu Zhořelec/Görlitz, bezprostředně při hranici s Českou Republikou. Nachází se na rozloze cca 5040 ha a zahrnuje vlastní Žitavské hory, severně ležící části Hornolužické pahorkatiny a části pánve u Großschönau a Varnsdorfu. Na jejím území leží také přírodní rezervace „Jonsdorfské skalní město/Jonsdorfer Felsenstadt (64 ha) a »Luž/Lausche« (10 ha). Samotné Žitavské hory leží na ploše 48 km² a jsou tedy nejmenšími středními horami v Německu. Z hlediska geologického vývoje na ně však pohlížíme spolu s Lužickými horami na jihu, v České republice, jako na jediný přírodní celek. Žitavské hory se při pohledu od severu jeví jako uzavřené a zalesněné horské pásmo, které se zdvihá o 300 až 400 m nad Žitavskou pánev. V předhůří převažuje otevřená krajina. Typická je zde ko - existence horských skupin, případně jednotlivých hor, desek a pánví. Otevřenou krajinu člení množství malých struktur, jako polní dřeviny, louky, potoky či sady. Důležitými prvky chráněné krajinné oblasti jsou mimo přírodních rezervací maloplošné přírodní útvary, dílem prohlášené za přírodní památky, nebo dle § 26 saského zákona o ochraně přírody za zvláště chráněné biotopy. K nim patří skalní útvary, kterým lidová tvořivost dala množství jmen, např. »Varhany/Orgel«, »Kvočna/Brütende Henne« či »Konvice/Kaffeekanne«, památné stromy, aleje, sady, četná prameniště, vlhké louky s prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis) či suché nebo polosuché trávníky, např. s pupavou bezlodyžnou (Carlina acaulis ssp. acaulis). 8 Nahoře: Mokrá louka (Foto: Kay Sbrzesny) Vlevo dole: Čáp bílý (Foto: Kay Sbrzesny) Vpravo dole: Užovka obojková (Foto: Kay Sbrzesny) Vlevo: Skalní útvar Kelchstein (Foto: NSZ) Vpravo: Výr velký (Foto: Kay Sbrzesny) 104 ŽITAVSKÉ HORY 105

Natur / Umwelt

Chronik der Naturschutzarbeit (Band I)
Chronik der Naturschutzarbeit (Band II)
Lehrpfade im Landkreis Görlitz
Schadstoffdeponie "Philippine" Weißwasser
Lebensräume im Landkreis Görlitz (CZ)