Aufrufe
vor 11 Monaten

Lebensräume im Landkreis Görlitz (CZ)

  • Text
  • Goerlitz
  • Rezervace
  • Biotopy
Lebensräume im Landkreis Görlitz - mit Naturerlebnistipps

8 Pozoruhodnosti při

8 Pozoruhodnosti při cestě V cíli Jonsdorfské lomy na mlýnské kameny s cca 350 dlouhou historií rašeliniště Brazilka s dvojjazyčnými informačními tabulemi, několik kroků od hraničního přechodu »Alte Wache« na české straně vrchol Luže (792 m n.m.), nejvyšší vrch Žitavských hor, s působivými reliktními bučinami a pěkným výhledem Ve Waltersdorfu doporučujeme návštěvu centra obce. V blízkosti kostela nacházíme v někdejším hostinci Niederkretscham informační a návštěvnické centrum »Žitavské hory« s informačním střediskem a trvalou expozicí přírodního parku. V blízkosti někdejšího obilného mlýna se nachází vlastivědné a mlynářské muzeum s originálními interiéry. Zde nalezneme mnoho informací o mlynářství a historii obce Waltersdorf. 8 Vlevo nahoře: Pohled do bývalého lomu na mlýnské kameny »Schwarzes Loch« (Foto: Kay Sbrzesny) Vpravo nahoře: Dům přírodního parku ve Waltersdorfu (Foto: NSZ) Vlevo dole: Mlýnský kámen (Foto: NSZ) Vpravo dole: Kamenná ukázková stěna ve Waltersdorfu (Foto: NSZ) km 2 4 Top. Karte 1:50000 Sachsen © Staatsbetrieb Geobasisinformation und Vermessung Sachsen, Bundesamt für Kartographie und Geodäsie 2008 Seite 1 von 1 Tip na výlet do přírody Návrh trasy Začátek Výlet přírodním parkem z obce Jonsdorf na Luž Jonsdorf, parkoviště u horského koupaliště / mládežnické ubytovny Trasa Lomy na mlýnské kameny Jonsdorf – skála Nonnenfelsen – rašeliniště Lauschemoor – Luž – parkoviště u vrchu Butterberg v obci Waltersdorf Délka Obtížnost Poznámka cca 9 km s několika stoupáními náročné Trasu lze rozdělit na dvě části Haťový chodník přes rašeliniště Lauschemoor (Foto: NSZ) 110 ŽITAVSKÉ HORY 111

Vysvětlivky pojmů Přírodní rezervace jsou právně závazně definované oblasti, ve kterých probíhá ochrana přírody a krajiny jako celku nebo v jednotlivých částech 1. pro zachování, rozvoj či obnovu biotopů či společenstev určitých divoce žijících druhů rostlin a zvířat, 2. pro vědecké, přírodně-kulturní či krajinné důvody nebo 3. z důvodu vzácnosti, jedinečnosti či estetické hodnoty. Chráněné krajinné oblasti jsou právně závazně definované oblasti, ve kterých probíhá zvláštní ochrana přírody a krajiny 1. pro zachování, rozvoj či obnovu funkčnosti přírodní výbavy, regenerační schopnosti a udržitelnosti využívání přírodních statků, včetně ochrany biotopů a míst výskytu určitých divoce žijících druhů rostlin a zvířat, 2. z důvodu pestrosti, jedinečnosti a krásy nebo obzvláštního kulturně-historického významu krajiny nebo 3. z důvodu obzvláštního významu pro rekreaci. Přitom se jedná zejména o zachování charakteru krajiny. V popředí stojí rovnováha mezi citlivým využíváním člověkem a rozvojem kulturní krajiny, jejích druhů a biotopů, včetně využívání zemědělského, lesnického, rybářského a turistického. Jako přírodní park se vyhlašuje rozsáhlé území, které se skládá převážně z přírodních rezervací a chráněných krajinných oblastí a je z krajinného hlediska vhodné pro rekreaci. Cílový udržitelný turismus má být v souladu s požadavky ochrany přírody na zachování biotopů a pestrosti druhů. Území má sloužit k udržení, rozvoji a obnově krajiny a jejích biotopů charakterizované různorodým využíváním. Za tímto účelem probíhá k přírodě citlivé využívání území. Tímto využíváním je současně podporován udržitelný rozvoj regionu. Biosférické rezervace tvoří v rámci programu UNESCO »Člověk a biosféra« celosvětovou síť chráněných území. V tomto modelovém regionu má být zachována přírodní pestrost jedinečné přírodní a kulturní krajiny, která má být v souladu s hospodářským využíváním. Dle § 25 spolkového zákona o ochraně přírody jsou biosférické rezervace velkoplošná území s charakteristickou krajinou, která na převážné rozloze splňují parametry přírodní rezervace a chráněné krajinné oblasti. Slouží přednostně zachování, rozvoji a obnově různorodým využíváním utvářené krajiny a vyskytující se pestrosti druhů a biotopů, včetně divokých a dřívějších kulturních forem hospodářsky využívaných nebo využitelných druhů rostlin a živočichů, jakož i příkladnému rozvoji a ozkoušení forem hospodářství se zvláštním ohledem na přírodní statky. Biosférická rezervace Oberlausitzer Heide- und Teichlandschaft je dosud jediným takovýmto chráněným územím v Sasku. Oblast je členěna do čtyř zón ochrany: • Zóna I – Jádrová zóna • Zóna II – Zóna péče • Zóna III – Rozvojová zóna / Harmonická kulturní krajina • Zóna IV – Rozvojová zóna / Regenerační zóna. Zóny I a II mají současně status přírodní rezervace, rozvojové zóny slouží pro utváření tradiční sídelní a krajinné struktury, např. regenerací silně poškozených území, jako jsou uhelné doly. Přírodní památky jsou právně závazně vyhlášené jednotlivé přírodní útvary nebo odpovídající plochy do rozlohy 5 hektarů, kde probíhá ochrana 1. z vědeckých, přírodně-historických nebo vlastivědných důvodů, 2. pro zajištění společenstev nebo biotopů určitých zvířat nebo rostlin nebo 3. pro vzácnost, ojedinělost či estetickou hodnotu. Přírodní památky mohou být jednotlivé stromy, skupiny stromů a aleje, geologické útvary nebo historické přírodní doklady. Plošné objekty ochrany bývají označovány jako plošné přírodní památky. Pod pojmem NATURA 2000 vzniká celoevropský systém chráněných území, jehož smyslem je přeshraniční ochrana ohrožených druhů a jejich biotopů. Právně závaznými podklady jsou směrnice o ochraně ptáků (1979) a směrnice o Evropsky významných lokalitách (1992). Podle těchto směrnic dochází ve členských státech EU k propojování sítě ekologicky hodnotných oblastí evropského významu, které označujeme jako Ptačí oblasti (SPA = Special Protection Area) a Evropsky významné lokality (FFH =Fauna-Flora-Habitat). Díky vhodným opatřením dochází k příspěvku k rozvoji druhů, biotopů, a tím také biologické diverzity v Evropě. Zvláště chráněné jsou podle § 30 spolkového zákona o ochraně přírody následující biotopy: 1. přirozené nebo přírodě blízké oblasti toků a stojatých vod, včetně jejich břehů a přirozené či přírodě blízké vegetace, jakož i přirozené nebo přírodě blízké zazemněné oblasti, boční koryta a pravidelně zaplavované oblasti, 2. rašeliniště, bažiny, rákosiny, mokré louky, prameniště, vnitrozemská slaniska, 3. otevřené vnitrozemské přesypy, otevřená přirozená kamenná a suťová pole, jílové a sprašové stěny, keříčková, kručinková a jalovcová vřesoviště, smilkové trávníky, suché trávníky, trávníky s obsahem těžkých kovů, lesy a křoviny suchých stanovišť, 4. rašeliništní a nivní lesy, suťové, svahové a suťové lesy, subalpinské modřínové lesy a modřínové lesy se zastoupením borovice limby, 5. otevřené skalní útvary, alpinské trávníky jakož i sněžná údolíčka a křoviny, 6. skalnaté a strmé mořské břehy, duny a plážové valy, plážová jezera, zálivy se zazemněnými oblastmi, slané trávníky a mělké příbřežní oblasti, mořské trávníky a další mořské makrofyty, výběžky, sublitorální písčiny, apod. Dále jsou dle § 22 saského zákona o ochraně přírody zvláště chráněny (návrh 2012 – dříve § 26 dosavadního znění) následující biotopy: 1. polosuché trávníky, chudé čerstvé a horské louky, 2. akumulace starého dřeva a stromy s výskytem dutin, 3. serpentinitové oblasti, 4. sady, štoly dřívějších důlních děl, kamenné hřbety ve volné krajině, úvozové cesty a suché zídky. 112 113

Natur / Umwelt

Chronik der Naturschutzarbeit (Band I)
Chronik der Naturschutzarbeit (Band II)
Lehrpfade im Landkreis Görlitz
Schadstoffdeponie "Philippine" Weißwasser
Lebensräume im Landkreis Görlitz (CZ)