Lebensräume im Landkreis Görlitz (CZ)

1 Přehled … 1

1 Přehled … 1 Chráněná území • FFH 95 Muskauer Faltenbogen • LSG Kromlau-Gablenzer Restseengebiet (Chráněná krajinná oblast Zbytková jezera oblasti Kromlau-Gablenz) • LSG Muskauer Parklandschaft und Neißeaue • FFH 93 Neißegebiet • SPA 50 Neißetal Regionální zvláštnost • Národní geopark Muskauer Faltenbogen a polský národní geopark Geologie a půdy • Mužakovský vrásový oblouk (Muskauer Faltenbogen), vznik v halštrovské době ledové Rýhová struktura s protáhlými tůněmi (něm. »Gieser«) • Glej-podzol, podzol-hnědozem a podzol • Slatinná a přechodová rašeliniště • Slatinné gleje Charakteristické biotopy • Středoevropské lišejníkové bory • Staré acidofilní doubravy s dubem letním na písčitých pláních • Vlhká vřesoviště • Rašelinné bory • Přechodová rašeliniště a třasoviště • Přirozená dystrofní jezera a tůně Vybrané druhy zvířat a rostlin • Roháč obecný (Lucanus cervus) • Plch velký (Glis glis) • Netopýr velký (Myotis myotis) • Bezkolenec modrý (Molinia caerulea) • Třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) • Vřesovec čtyřřadý (Erica tetralix) • Rojovník bahenní (Ledum palustre) • Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) • Plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) Národní geopark Mužakovský vrásový oblouk a polský národní geopark Geopark Mužakovský vrásový oblouk (Muskauer Faltenbogen) se nachází v trojzemí Braniborsko –Sasko –Polsko. Ve střední Evropě je území považováno za krajinně nejkrásněji formovanou oblast čelních morén. Geologické zvláštnosti byly směrodatné pro vývoj krajiny i kultury v tomto regionu. Geopark se zabývá souhrou geologické historie a vývoje krajiny. Přirozené dispozice geoparku jsou dány krajinnými zvláštnostmi doby ledové a geologickými výchozy (geotopy). V roce 2006 byl Mužakovský vrásový oblouk certifikován jako sed - mý německý geopark a první polský národní geopark. Bližší informace www.muskauerfaltenbogen.de Tůně zvané Gieser (Foto: Mike Krüger) 10 LUŽICKÝ HRANIČNÍ VAL 11

1 1 Fakta o chráněném území Rozloha: 640 ha Ochrana od: 1. 5. 1968 Představujeme jednotlivá chráněná území Chráněná krajinná oblast Zbytková jezera oblasti Kromlau- Gablenz (LSG Kromlau-Gablenzer Restseengebiet) Chráněná krajinná oblast se nachází v jihovýchodní části Mužakovského vrásového oblouku. Území na severu ohraničuje obec Gablenz, na východě Mužakov (Bad Muskau) a Krauschwitz, na jihu Weißwasser a na západě Kromlau. Nachází se proto uprostřed geoparku Mužakovský vrásový oblouk. Mužakovský vrásový oblouk patrně vznikl následkem hlubokého zlomu spolu s horizontálním pohybem pevninského ledovce, tento jev označujeme jako glacitektonickou deformaci. Oblast Mužakovského vrásového oblouku má tvar směrem k severu otevřené podkovy a - vztaženo ke glacitektonické hloubkové struktuře – zaujímá na německé straně rozlohu 170 čtverečních kilometrů. V pokračování vrásového oblouku východně od Nisy zaujímá polský podíl oblasti rozlohu 70 až 80 čtverečních kilometrů. Při glacitektonické deformaci vznikly šupinové struktury, průniky s prohlubněmi (diapiry) a ponořenými vrásami. Tyto struktury vytvořily v braniborském stádiu viselského glaciálu krajinu malých jezer s charakteristickými malými toky, která je chráněna jako chráněná krajinná oblast. V údolích bez odtoku vznikly tůně (něm. Gieser), úzká protáhlá jezírka s rozličně zbarvenou vodou, velkými zarostlými dunami a rašelinými prohlubněmi, které se zařezávají do vyvýšených ploch Mužakovského vrásového oblouku. V těchto jedinečných krajinných strukturách se vyvinuly vzácné biotopy, které jsou životním prostorem pro chráněnou flóru a faunu. Přirozená geomorfologie Mužakovského vrásového oblouku zůstala do značné míry zachována na dvou čtverečních kilometrech území Rododendronového parku v Kromlau. Pravidelné členění a souběžné uspořádání údolí s tůněmi byly cíleně využity pro založení parku. Výsadby v pěnišníkovém a azalkovém údolí byly provedeny do rašeliny. V severní části parku se nachází pozoruhodná elipsovitá tůň ve tvaru podkovy. V této části Mužakovského vrásového oblouku najdeme také řadu dokladů o historické těžbě hnědého uhlí, kamencové hlíny, sklářského písku a dalších surovin. Zvířata, rostliny, biotopy Na suchých a chudých půdách převažují březové a dubové bory (PNV). V jejich podrostu se často nachází brusnice borůvka a brusnice brusinka (Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea). Vyskytují se zde rovněž borové doubravy jako východoevropský typ lesa (rezervace Eichberg Weißwasser), ve kterých převládá třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a východoevropské druhy doubrav, kde se vyskytují vikev kašubská (Vicia cassubica) a ostružiník skalní (Rubus saxatilis). Výskyt: např. rezervace Eichberg Weißwasser Rašelinný bor se vyskytuje ve dvou formách: Třtinové bory se zastoupením smrku (Picea abies) a borovice (Pinus sylvestris), v podrostu bezkolenec modrý (Molinia caerulea), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillis), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) a mech Sphag num nemoreum. Výskyt: např. rezervace Keulaer Tiergarten. Další formou je rojovníkový rašelinný bor (Vaccinio-uliginosi-Pinetum). Vřesovcové mokřadní vřesoviště (Ericion tetralicis) Toto společenstvo nacházíme na kyselých a rašelinných stanovištích. Řadí se k rašeliništním společenstvům. Výskyt: např. rezervace Altes Schleifer Teichgelände Vpravo nahoře: Bor (Foto: Dr. Hans- Dieter Engelmann) Uprostřed: Brusnice borůvka s modráskem krušinovým (Foto: Kay Sbrzesny) Vlevo dole: Vřesovec čtyřřadý (Foto: Kay Sbrzesny) 12 LUŽICKÝ HRANIČNÍ VAL 13